Vánoce
Vánoce patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům.
Název Vánoce vznikl z německého slova Weihnachten (svaté noci).
V křesťanské tradici jsou Vánoce oslavou narození Ježíše Krista. Přípravu na Vánoce představuje advent, což je období čtyř týdnů před Vánoci. Čtyři adventní neděle bývají označovány postupně jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá.
Samotné vánoční svátky začínají 25. Prosince dnem narození Páně (Boží hod vánoční/1. Svátek vánoční). 26. Prosince se slaví svátek sv. Štěpána (2. Vánoční svátek).
V Česku je za vrchol Vánoc považován Štědrý den, t.j. 24. prosinec. Tímto dnem končí advent a také postní doba, proto je Štědrovečerní večeře slavnostní záležitostí.
K Vánocům se pojí nejrůznější tradice, například vánoční stromeček, jesličky (betlém), vánoční dárky, které nosí Ježíšek, či vánoční cukroví.
6. ledna se slaví tzv. Zjevení Páně (svátek Tří králů) – podle tradice se toho dne přišli poklonit právě narozenému Ježíšovi do Betléma mudrci od východu a přinesli mu dary. Později se z mudrců stali tři králové.
Anglický Ježíšek se jmenuje Father Christmas (Otec Vánoc). Děti mu píší dopisy, které pak vhazují do krbu. Dopisy vzlétnou a dostanou se až na Severní pól. Pokud však dopis shoří, musí se napsat znovu.
Father Christmas nosí dlouhý červený nebo zelený oblek. O Štědrém večeru chodí dům od domu a rozdává dárky. Děti si věší punčochy na krb a nebo prázdné povlak od polštářů na rohy postelí.
Ráno 25.prosince rodina společně rozbaluje dárky a poté připravuje slavnostní hostinu.
Austrálie
Typicky australské Vánoce asi neexistují. Základy mají v anglických zvycích.
Dárky zde nosí rovněž Otec Vánoc, ale poslední dobou získává oblibu Santa Claus.
V noci z 24. na 25. prosince přichází Otec Vánoc do domů a vkládá dětem dárky do punčoch na krbu, či do povlaků na polštář zavěšeném v rohu postele.
Belgie
Sinterklaas (sv. Mikuláš) se svým pomocníkem Zwartem Pietem (Černým Petrem) jezdí 5. prosince večer od domu k domu a rozdává dárky do připravených zimních bot. Děti mu na oplátku chystají oves a cukr pro jeho koně.
Brazílie
Osobou, která nosí dárky v Brazílii, je Papai Noel (Otec Vánoc). Dle legendy žije v Grónsku, ale když přijíždí do Brazílie přizpůsobuje se místním přírodním podmínkám a převléká se ze svého teplého oblečení do lehké košile a kalhot.
Dánsko
Dánové vyrábějí adventní věnec se čtyřmi svíčkami, které symbolizují nejen čtyři neděle křesťanského adventu, ale také čtyři období života – dětství, mládí, dospělost a stáří. Děti mají svíčku s kalendářem a až do Vánoc nechávají vždy jeden dílek uhořet.
Skřítci Julenisser si dělají legraci z dětí i z dospělých, ale neubližují. Vánoční večer se slaví v rodinném kruhu s tradičním jídlem. Než lidé rozbalí dárky, chytí se za ruce, zpívají koledy a tančí kolem vánočního stromku.
Finsko
Ve Finsku dárky dětem naděluje dárky Velký Ukko, rozvážný vousatý dědeček, se svou družinou mužíčků. Všichni jsou oblečeni v červenobílém a svůj příchod ohlašují našitými rolničkami.
Francie
Dárky ve Francii nosí Pere Noël (Otec Vánoc). Jde o alegorickou postavu, která je zobrazována jako starý vousatý muž oblečený celý v bílém se spoustou dárků pro děti. Dostává od dětí dopisy s jejich přáními a má létající saně tažené soby.
V rodinách se rozdají dárky před večeří a pak se většinou spěchá do restaurace na vánoční večeři.
Itálie
Štědrý den je běžný den, je jen zakončen půlnoční mší. Svátky začínají až na Boží hod obědem, a to po papežově požehnání Urbi et Orbi. Víc než stromky jsou ale v domácnostech rozšířené jesličky a v některých rodinách dostávají ten den ráno děti také dárky.
7. ledna létá na koštěti čarodějnice Befana, která komínem hází hodným dětem dárky a zlobivým naděluje uhlí.
Německo
Německý Christikind nebo Weihnachtsmann vypadá trochu jinak než náš Ježíšek. Zpravidla je rezavý, vousatý a má dlouhý plášť s kapucí.
Nizozemsko
Sinterklaas (sv. Mikuláš) připlouvá tři dny před svými narozeninami s lodí plnou dárků a 5. prosince spolu s Zwarten Pietem (Černým Petrem) rozdává dětem dárky. Potom teprve mohou Holanďané zdobit stromky. O Štědrém večeru chodí lidé do kostela a 25. a 26. prosince se scházejí se svými přáteli ke společnému jídlu a dávají si dárky.
Rakousko
Rodiny se scházejí o Štědrém večeru u společného stolu k slavnostní večeři, po ní zapálí svíčky na stromečku, zpívají koledy a rozdávají si dárky, které přináší Ježíšek.
Rusko
V Rusku jsou Vánoce pracovním dnem. Podle pravoslavného kalendáře totiž připadají na 6. a 7. ledna. V roce 1918 byly Vánoce zakázány a nahradila je jolka a děda Mráz se sáněmi plnými dárků. Přijíždí na saních z daleké Čukotky a při rozdávání dárků mu pomáhá mladinká Sněhuročka.
Řecko
Dárky přináší Saint Vassilius (sv. Basilej), ale až v noci na 1. ledna.
Spojené státy
Ve Spojených státech amerických v noci ze 24. na 25. prosince přiletí na svých sáních, tažených soby Santa Claus. Do domu se dostane komínem, přistane v krbu a dá dárky do punčoch, které si večer děti pověsily na krbovou římsu.
Přes rok žije Santa Claus se svou manželkou a skřítky na severním pólu, kde vyrábějí dárky.
Jméno Santa Claus vzniklo z holandského pojmenování pro svatého Nicholase - Sintaklaas. Holandští emigranti si jej sebou do USA přivezli v 17. století, ale až ve století 19. byl pojmenovaný jako Santa Claus.
Španělsko
Děti dostávají dárky až na Tři krále (Dia de Reyes), a to od tří králů.
Švédsko
Ve Švédsku naděluje stařeček Jultomten, kterého doprovázejí skřítci.
Švýcarsko
Dárky rozdává Samichlaus (sv. Mikuláš) už 6. Prosince. Na Štědrý den najdou děti za dveřmi panáka napěchovaného dárky, říká se mu Monsieur Chalandé.
Ukrajina
Postava svatého Nicholase je zde zastoupena v podobě Did Moroz (Děda Mráz). O Štědrý večer přichází do domovů a zanechává dárky pod stromečkem.
Název Vánoce vznikl z německého slova Weihnachten (svaté noci).
V křesťanské tradici jsou Vánoce oslavou narození Ježíše Krista. Přípravu na Vánoce představuje advent, což je období čtyř týdnů před Vánoci. Čtyři adventní neděle bývají označovány postupně jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá.
Samotné vánoční svátky začínají 25. Prosince dnem narození Páně (Boží hod vánoční/1. Svátek vánoční). 26. Prosince se slaví svátek sv. Štěpána (2. Vánoční svátek).
V Česku je za vrchol Vánoc považován Štědrý den, t.j. 24. prosinec. Tímto dnem končí advent a také postní doba, proto je Štědrovečerní večeře slavnostní záležitostí.
K Vánocům se pojí nejrůznější tradice, například vánoční stromeček, jesličky (betlém), vánoční dárky, které nosí Ježíšek, či vánoční cukroví.
6. ledna se slaví tzv. Zjevení Páně (svátek Tří králů) – podle tradice se toho dne přišli poklonit právě narozenému Ježíšovi do Betléma mudrci od východu a přinesli mu dary. Později se z mudrců stali tři králové.
Vánoce ve světě
AnglieAnglický Ježíšek se jmenuje Father Christmas (Otec Vánoc). Děti mu píší dopisy, které pak vhazují do krbu. Dopisy vzlétnou a dostanou se až na Severní pól. Pokud však dopis shoří, musí se napsat znovu.
Father Christmas nosí dlouhý červený nebo zelený oblek. O Štědrém večeru chodí dům od domu a rozdává dárky. Děti si věší punčochy na krb a nebo prázdné povlak od polštářů na rohy postelí.
Ráno 25.prosince rodina společně rozbaluje dárky a poté připravuje slavnostní hostinu.
Austrálie
Typicky australské Vánoce asi neexistují. Základy mají v anglických zvycích.
Dárky zde nosí rovněž Otec Vánoc, ale poslední dobou získává oblibu Santa Claus.
V noci z 24. na 25. prosince přichází Otec Vánoc do domů a vkládá dětem dárky do punčoch na krbu, či do povlaků na polštář zavěšeném v rohu postele.
Belgie
Sinterklaas (sv. Mikuláš) se svým pomocníkem Zwartem Pietem (Černým Petrem) jezdí 5. prosince večer od domu k domu a rozdává dárky do připravených zimních bot. Děti mu na oplátku chystají oves a cukr pro jeho koně.
Brazílie
Osobou, která nosí dárky v Brazílii, je Papai Noel (Otec Vánoc). Dle legendy žije v Grónsku, ale když přijíždí do Brazílie přizpůsobuje se místním přírodním podmínkám a převléká se ze svého teplého oblečení do lehké košile a kalhot.
Dánsko
Dánové vyrábějí adventní věnec se čtyřmi svíčkami, které symbolizují nejen čtyři neděle křesťanského adventu, ale také čtyři období života – dětství, mládí, dospělost a stáří. Děti mají svíčku s kalendářem a až do Vánoc nechávají vždy jeden dílek uhořet.
Skřítci Julenisser si dělají legraci z dětí i z dospělých, ale neubližují. Vánoční večer se slaví v rodinném kruhu s tradičním jídlem. Než lidé rozbalí dárky, chytí se za ruce, zpívají koledy a tančí kolem vánočního stromku.
Finsko
Ve Finsku dárky dětem naděluje dárky Velký Ukko, rozvážný vousatý dědeček, se svou družinou mužíčků. Všichni jsou oblečeni v červenobílém a svůj příchod ohlašují našitými rolničkami.
Francie
Dárky ve Francii nosí Pere Noël (Otec Vánoc). Jde o alegorickou postavu, která je zobrazována jako starý vousatý muž oblečený celý v bílém se spoustou dárků pro děti. Dostává od dětí dopisy s jejich přáními a má létající saně tažené soby.
V rodinách se rozdají dárky před večeří a pak se většinou spěchá do restaurace na vánoční večeři.
Itálie
Štědrý den je běžný den, je jen zakončen půlnoční mší. Svátky začínají až na Boží hod obědem, a to po papežově požehnání Urbi et Orbi. Víc než stromky jsou ale v domácnostech rozšířené jesličky a v některých rodinách dostávají ten den ráno děti také dárky.
7. ledna létá na koštěti čarodějnice Befana, která komínem hází hodným dětem dárky a zlobivým naděluje uhlí.
Německo
Německý Christikind nebo Weihnachtsmann vypadá trochu jinak než náš Ježíšek. Zpravidla je rezavý, vousatý a má dlouhý plášť s kapucí.
Nizozemsko
Sinterklaas (sv. Mikuláš) připlouvá tři dny před svými narozeninami s lodí plnou dárků a 5. prosince spolu s Zwarten Pietem (Černým Petrem) rozdává dětem dárky. Potom teprve mohou Holanďané zdobit stromky. O Štědrém večeru chodí lidé do kostela a 25. a 26. prosince se scházejí se svými přáteli ke společnému jídlu a dávají si dárky.
Rakousko
Rodiny se scházejí o Štědrém večeru u společného stolu k slavnostní večeři, po ní zapálí svíčky na stromečku, zpívají koledy a rozdávají si dárky, které přináší Ježíšek.
Rusko
V Rusku jsou Vánoce pracovním dnem. Podle pravoslavného kalendáře totiž připadají na 6. a 7. ledna. V roce 1918 byly Vánoce zakázány a nahradila je jolka a děda Mráz se sáněmi plnými dárků. Přijíždí na saních z daleké Čukotky a při rozdávání dárků mu pomáhá mladinká Sněhuročka.
Řecko
Dárky přináší Saint Vassilius (sv. Basilej), ale až v noci na 1. ledna.
Spojené státy
Ve Spojených státech amerických v noci ze 24. na 25. prosince přiletí na svých sáních, tažených soby Santa Claus. Do domu se dostane komínem, přistane v krbu a dá dárky do punčoch, které si večer děti pověsily na krbovou římsu.
Přes rok žije Santa Claus se svou manželkou a skřítky na severním pólu, kde vyrábějí dárky.
Jméno Santa Claus vzniklo z holandského pojmenování pro svatého Nicholase - Sintaklaas. Holandští emigranti si jej sebou do USA přivezli v 17. století, ale až ve století 19. byl pojmenovaný jako Santa Claus.
Španělsko
Děti dostávají dárky až na Tři krále (Dia de Reyes), a to od tří králů.
Švédsko
Ve Švédsku naděluje stařeček Jultomten, kterého doprovázejí skřítci.
Švýcarsko
Dárky rozdává Samichlaus (sv. Mikuláš) už 6. Prosince. Na Štědrý den najdou děti za dveřmi panáka napěchovaného dárky, říká se mu Monsieur Chalandé.
Ukrajina
Postava svatého Nicholase je zde zastoupena v podobě Did Moroz (Děda Mráz). O Štědrý večer přichází do domovů a zanechává dárky pod stromečkem.
